Fifteenth...

 
Dear God.

I know I'm awfully late now but... jeez, what did I tell you about the sickness??? The sickness!!! I'm seriously sick... I guess this isn't gonna heal. I feel crazy. Defeated. And victorious, why the hell??? And you don't help me one tiny bit. I never intended for this to happen. Why do so many things happen when I don't want them to? And in the end... I don't really wanna change it. This part of people is so interesting... and scary. Yeah, I'm probably scared of myself... but I guess that's a part of me too. Just where will this road lead to...
Well, I'll let it go. I already told you I'm going with the flow so... be it. But there's this song you should hear... you really should. Listen to it - it's under the link below. ;)


Download it here

Hope you enjoyed it. ;)
Bye bye
your sick me

Čti dále...

Fourteenth...

 
Dear God.

I'm pretty early today. Surprised? By the way, I really feel like a role of toilet paper that has been used for a second time. Literally. Although I know it's just my stupidity and things happening to me are probably what I made for myself. I still can't understand why people accept me. They get cheated. They hurt. And get disappointed as well. I get disappointed. Wouldn't it be just fine if I lived my life alone? Unfortunately, I'm pretty addictive. I found being with people is so much fun. Especially being with certain people. Well, it's not the first time I tried. But I always make things go wrong... just what is wrong with me? I wanted to accept myself the way I am... but I suddenly can't. There's no way I can accept this person. There's no way I can ever say I'm cool, good or nice. But I guess I don't even have the strength to step out and give up. Somehow I just thought there was a little bit of hope... and it dissolved over the night. The end.
There's one thing that makes me sick though. The people who mention my mistakes over and over. Well, maybe I do deserve it... but somehow it's making me disappointed in myself even more. I was just thinking I can fight with anything that crosses my way. Well... I probably can't. Not when it's not about fighting with myself anymore.
To tell you the truth... maybe I'm making it much bigger than it is. But talking to you has calmed me down a little so thanks.

Your me in blue


Čti dále...

Tredicesi...!!! Thirteenth...

 
Caro Dio Dear God.

I guess writing in Italian isn't the best way to go. I'm not sure if that only lonely person who actually reads this crap understood a word of what I wrote in Italian yesterday (well, he might have, I never know enough) but even if he did, I guess it took most of his energy, unless he holds that dangerous secret of knowing some Roman language, though. Well, enough of that... or maybe next time I'll try French?
As for today, my mind was like a crazy roller coaster going up and down. I don't really know what to think - I found out a huge amount of information which I guess I can't deal with right now. Well, confirmed might be a better word, actually. But sometimes it's scarier than finding out. Right now I'm in state of euphoria as well as a great misery. I don't know if I want to step back and go forward. I guess some things are not gonna go my way even if I want them to and try hard to make it my way. But why is it me who's betraying my expectations? Am I too soft with myself? No, I don't think that's the case. But I hoped this would be a quiet life... instead of peaceful rain I'm like a huge thunderstorm. Crap... I guess I'll really have to go with the flow this time. When drowning in water, you shouldn't fight against it, right??? The basic principle of canoeing... I'll use it in my life.
Sorry for such a weird message but I guess you're used to it already.

Have fun, my non-existent friend.
Your sheepish me


Čti dále...

Nineth, tenth, eleventh and twelveth

 
Dear God.

I know I wasn't here for four days but I did write you. I wrote the whole thing on paper and now I'm gonna rewrite it here so pay attention and don't complain. You'll find the messages under the link below.

Nineth... (29.1.2009)
Dear God.
Do you know the feeling when you just want to scream because your chest feels really tight? You just feel like you can't breathe and want to do anything to stop it. I guess I just feel this way right now. I'm not unhappy, angry or sad... I actually don't know how I feel. I just feel tight. I just want to scream "help!", even if I don't need any. Just to have that feeling of release... well, I guess you can't understand. Gods don't really have these feelings and you don't even exist... my my.
In fact, I'm probably really happy. There's no exact reason that would make me happy. Well, maybe the people around me? Do you get it? The people. I'm seriously going crazy. Since when do I like the people? I wonder if a certain someone is responsible...
I guess something unpredictable is going to happen. I can't tell you what it is, you know, it's unpredictable, after all. But something is... you do plan to cover me, right?

I can't count on you, though. And don't smile so innocently at me, it won't work.
Your extremely lame and confused me

Tenth... (30.1.2009)
Dear God.
It feels like it's been a long time although I just wrote you yesterday. Today I had loads of fun but I guess my thoughts were elsewhere. Jeez, I can't be normal for a second. Surprisingly, I had absolutely no problem with skiing. I tried to do the clockwork move with my sister but the snow was too deep. Darn, why were you so against me? By the way, from now on, I'm gonna blame you for all my problems. It's easy and it's fun. Bear with it.

Yours truly clueless
me. ;)

Eleventh... (31.1.2009)
Dear God.
You blessed me with diarrhea, you bastard. Well, I walked (skied, actually) it over. I was a bad girl, though, making excuses whenever I could. And I fell. It is true I could see nothing at all but still... I made sure it didn't happen twice.
I think I'm not only a bad girl but pretty parasitic too. Poor people around me. Today I kinda... earned off my dad. Jeez, why do I have to tell you everything? Even you are so curious... why do people get curious? And why do I get curious? Since a certain moment I've been getting so curious it's almost unbearable. I've been asking so many questions recently... it's not like me. And I've been asked a lot too... and I replied (well, not in case of my sister but she is a special being which you can't really call by any other name than "hey, shutthefuckupyoubastard!"). How? Can one person actually change that much during such a short period of time? I'm getting lost in myself...
Well, I gotta go, nice talking to you.

Bye bye, fare Thee well, my dear God.
Your singing out of tune me.

Twelveth... (1.2.2009)
Dear God.
Today I had a clearing day. Not a cleaning day (which I actually had too, by the way) but a clearing day - I cleared out a lot of mistakes on my part. I returned my dad a favor and I think I was just a tiny little bit brave. There's been a lot going on in my mind and the final result is like this:
Accidenti! Mi scusate ma devo parlare in italiano perché non posso creare più una sola proposizione e mi sono molto delusa.
Allore... caro Dio.
Penso che sia tutto per oggi ma domani ti scriverai, ti prometto.

Buona bella dolce notte, mio Dio.
Tua matta...

Čti dále...

Eighth...

 
Dear God.

I had a really crazy day today. Yesterday, actually, sorry for the wait. But I was really busy... and I'm not making this up now. Geez, believe me already.
I am really like a huge sinus. Why is that??? I don't know. I'm actually trying to make myself pretty linear but man, it's hard. And people still don't believe my true self. I don't believe my true self. Why can't I be just a little evil...??? People keep saying "you're so innocent." Geez! I gave up on lying. Not because I think it's bad (which I do, by the way) but because I'm a bad liar. I am so transparent. And I can't keep quiet. I wanna be cool. God, teach me how to be cool and mysterious. And bad.
And geez, why do I get the feeling my letters start to make sense??? That's bad. Maybe something will come to my mind while skiing.
By the way - my dog can't sing. If you think he can, you're mistaken.

I wish you good night and sweet dreams.
the uncool innocent too much incredibly unbelievably horribly awfully sweet me


Čti dále...

Poškrábu ti záda...

 
...a ukousnu ti ucho, tak nech se rozkrájet, ty jedna neposlucho...
A teď si určitě říkáte, o čem to tu sakra melu. Tohle je totiž jeden z textů od (ne)příliš slavné skupiny s názvem Vepřové komety. Vpravdě mám k této skupině asi nejsilnější vztah vůbec a možná, ale jen možná, to bude mít co do činění s tím, že jsem k nim kdysi patřila a hrála na klavír/klávesy a trochu (naprosto minimálně) zpívala. Předtím, než jsem se vypravila do Ameriky, jsem Komety opustila. Párkrát jsem po svém návratu ještě přemýšlela, že bych se třeba vrátila. Po tom roce ve sboru se zlepšil jak můj zpěv tak moje hudební vnímání. A oni ten rok rozhodně nezaháleli. Nicméně jsem se k nim už nevrátila a zůstávám jen fanynkou.

Vepřové komety hrály zprvu něco, čemu by se dalo říkat light rock. Jakýsi poprock, příjemný na poslouchání, ne příliš složitý s texty asi tak zhruba na úrovni přípustné našemu věku (když jsem s nimi začínala, mohlo mi být... 14?). Skupinu vedl a dodnes vede Firen neboli Kuba Jelen (ehm, dobrá, Jakub Jelínek), chlapec, jehož fantazie a nápady dosahují neuvěřitelných rozměrů. Pokud Vepřové komety hrály dračák, zajisté to musel být on, kdo to všechno vedl a vymyslel si svět, ve kterém se vše bude odehrávat, společně s jeho historií, současností, politickou situací... a tak dále. Kuba zpívá a hraje na kytaru, ovšem jeho hudební schopnosti nejsou omezené jen na tyto dvě věci. Klavír mu říká pane a kdyby náhodou vzal do ruky nějaký jiný nástroj, pravděpodobně s ním také bude kamarád. Naprostá většina produkce Vepřových komet šla z jeho pera.
Dále Groovy, jeho bratr Honza. Neuvěřitelný týpek, který mě neustále častoval poznámkami typu "se svými zájmy a výstupem bys fakt měla být kluk". Postavila jsem na nich v té době svoji imidž. Groovy hraje na bicí, ale když něco skládá, hraje si k tomu na klavír.
Pak je tu Franta Svěrák neboli Louis-ex. Franta se ke kometám připojil trošku později než ostatní s tím, že bude hrát na doprovodnou kytaru. Zpočátku měl problém, ale pracoval na sobě tvrdě a všichni to viděli. Ze všech lidí to byl asi právě Franta, z koho jsem si měla vzít příklad.
Dále jsou tu bratři Matěj (Mango) a Kuba (bez přezdívky a očividně si na tom zakládá ;)) Drsovi. Matěj je postrach celé kapely - spolu se mnou hrál na klávesy (občas z toho vznikaly zajímavé věci ;)), ovšem jeho výstupy... no comment. Sdílí moji vlastnost, že ve chvíli, kdy už si všichni myslí "ten je na odpis," náhle překvapí nějakým svým výplodem.
Kuba oplývá talentem, který zřejmě není z tohoto světa. Hraje na housle, párkrát zpíval nějaký doprovod a také umí výborně na kytaru. Pravděpodobně ještě na něco, ale on byl taková ta tichá voda naší kapely, takže o něm toho vím asi nejméně. Zbytek kapely nás po jistém soustředění podezíral, že spolu něco budeme mít. Nevyšlo to. Sakra... O:-)
Další je Freeze čili Jenda Paukert, můj nejstarší bratránek. Jenda byl mood-maker. Zpíval strašně falešně, ale nikdo nebyl schopen odhalit, jestli to dělá úmyslně nebo to tak opravdu je. Občas mu ulítl nějaký ten čistý tón a pak jsme z něj byli úplně paf. Asi nejlépe ze všech si rozuměl s Firenem, a když se ti dva náhodou dali dohromady, tak už je nic nemohlo zastavit. Zpočátku hrál na klávesy (to u nás ještě nebyl Matěj a já nebyla příliš aktivní), ale pak přešel k baskytaře, na kterou se naučil hrát překvapivě rychle. Jeho zájem je obdivuhodný, jakmile slyší nějakou hudbu, hned začne kontrolovat baskytaru, a také si hned udělal přehled o nejlepších baskytaristech na světě s tím, že jednou možná bude jako oni nebo lepší.
Jeho o něco mladší bratr, Henry (ok, popřekladu vám to dává Jindřich, hádejte, jak se jmenuje...), má na starosti flétnový doprovod. Jeho specialitou je hra nosem na dvě flétny zároveň, čímž si okamžitě získal početnou část publika a zpočátku jim způsoboval případné pády ze židle. Dnes ale hraje i na klarinet a dokonce i na saxofon. Jindřich sklízí můj obdiv už jen za to, že vždycky působí dojmem "nic neřeším a všechno jde mimo mě", ale jakmile se do něčeho pustí, dovede to k dokonalosti. Společně s Groovym jsou takoví PCgame guru.

Situace dnes se má trochu jinak, Vepřové komety se přesunuly převážně k funku, stylu, z něhož mě láká jen velmi omezený výběr písniček. Také prý přijaly mezi sebe zpěvačku, ale nic o ní nevím, ani ne stránkách o ní nic není. Každopádně... mají můj obdiv. Zlepšují se, jdou nahoru a lidi, já o nich slýchám. A nejen od lidí, které znám... :) Budu jim věrná. Vzpomínky na ně hřejí u srdce a až jednou budou mít taky koncert, co se mi zrovna s ničím nebude krýt, velmi ráda se na ně přijdu podívat. Kdybyste chtěli slyšet něco z té starší tvorby, můžete se podívat sem, ale radím vám, Labuťohrochy a především Jewel Queen si nechte na konec. ;) Upozorňuji, že jsou to amatérské nahrávky (ano, Komety zrovna mockrát nahrávací studio nepotkaly, alespoň v minulosti), takže kvalita nula nula nic. Enjoy. ;)

Čti dále...

Seventh and half...

 
Dear God.

I have to tell you I'm finished. Literally. Please, don't take it to heart. Well, it's just as I told you... but not just as I imagined.

Good night.


Čti dále...

Seventh...

 
Dear God.

Sometimes I think people don't want to see me clearly. They seriously think I'm such a good girl. They make me think I'm such a good girl. Geez, what can I do?
I went to hell today and told Lucifer to f***k off. It felt damn good to do so. Well, he did win in the end but I don't really feel defeated. I guess I just found my new universe.
By the way, thanks for the cure, you're not gonna cease from non-existence. I guess you like your current position. Well, keep it up, there's a lot you can hold on to. ;)
I think I'll be finished in a while but I get the feeling I was in a situation like this before. Pray for me.

Your badass me


Čti dále...

Sixth...

 
Dear God.

What the hell did you tell them down there??? Old man Lucifer just went calling me a stupid freak who's so weak she can't even tell the enemy to f***k off because she believes there's none. Well, we'll see how he reacts when he sees me tomorrow because I'm sure I'm finally going there. I'm gonna tell him to f***k off.
I think that's all, I don't feel like writing you too much at the moment. You're not gonna care for my feelings anyway, especially, when I made you believe I don't have any.

Have fun, my non-existent friend.
her loneliness

P.S. If you find a cure for my kind of stomach ache, let me know immediately or else you're gonna start existing and that won't feel good.

Čti dále...

Tolkiencon 2009

 
Nebudu to příliš protahovat. Letošní Tolkiencon byl můj první fantasy con, což je, vzhledem k mé historii, fakt, za který bych se měla opravdu stydět. Jela jsem tam s Elien a rozhodně jsem toho nemusela litovat. Dobře naladěná díky úspěšně splněné zkoušce z matematiky (pěkně děkuji Gladness, hintzuovi a prasátku za jejich psychickou i jakoukoliv jinou podporu) a příslibu nového počítače jsem se tedy s Elien vypravila do Prahy autobusem společnosti Student Agency.

Vyjely jsme později a odložily plánovaný výlet do Japashopu na jindy, takže jsme dorazily tak akorát na registraci. Po jídle jsme se sice na místo conu vrátily, ale já se moc dlouho nezdržela, vyrazila jsem totiž na noc domů, což mi ovšem moc platné nebylo, stejně jsem zas tak dlouho nespala, bylo málo času a moc práce. Ráno jsem prožila svůj klasický zmatek kolem odjezdu. Následky se projevily v tom, že s sebou ještě stále nemám svůj penál, míček od sestry, který jsem používala proti stresu, i když na to asi nebyl určený, ani Heroes of Might and Magic, které jsem si chtěla v nejbližší době zahrát. Na con jsem dorazila (a dokonce v kostýmu), když byla v plném proudu taneční zábava. Kromě Elien jsem tam ale potkala pár známých ze dřeváren, áááách!!! To už je tak dávno, co jsem viděla Calwë! Skončily jsme v objetí pevnějším než je didusíková vazba, a kdyby vám to náhodou nic neřeklo, ani nabroušený diamant by nepřesekl naše pouto. ;) Elien a Calwë byly na mě moc - nemohla jsem než jít tancovat. Zmršila jsem to asi milionkrát, ale byla to sranda. Až na to, že jsem byla za chlapa... 8-DDD ale není nad to propotit triko či dvě pořádným tancem naboso. 8-DDD
Vystoupení Katky Schwarzerové a spol. s harfou v rámci F(al)ešného společenstva a jeho Vzestupu a pádu Númenoru bylo naprosto úchvatné stejně jako to, co přišlo pak. Númenorejci se nám rozhodně ukázali v celé své slávě a vznešenosti.
Pak přišel pokec s Mirwen v její čajovně. Začínám si připadat provinile. Jméno Mirwen mi dal bráška (tedy Stříberka, abyste tomu rozuměli), ale několik lidí mi ho vytklo, protože Mirwen je jen jediná. A já je tak nějak chápu. Tahle osoba je totiž... skutečně jedinečná a jediná. :) Mirwen je prostě úžasná bytost a já se těším, až se na Advíku zase uvidíme.
Chýlil se večer a přišla vědomostní soutěž s tematy klasická literatura, filmy, fantasy literatura a divadlo. Ze tří vědomostních temat jsem věděla prd a kuličku. Odhadla jsem úryvky z Pratchetta, Sapkowskiho, Gaimana a z Noci na Karlštejně. :P Divadlo ovšem bylo něco jiného. Ač jsem se soutěže aktivně neúčastnila, rozhodně jsem se pobavila. Obzvlášť při výstupu Červené Karkulky, když dorazila k Sauronovi a jaksi ho zaskočila otázkou "babičko, proč máte tak velké oko?"
Další byla skupina fantasmagoria, která jen způsobila, že jsem zmlkla a nepovídala si s Elien, ale očekávaný požitek se nedostavil. No, měla jsem přitom dost času opět probrat většinu svého života z dalšího dříve nepoznaného rozměru.
Skupina Gliondar přinesla trochu potěšení do života a obdařila nás pár příjemnými písničkami ze skotského či irského prostředí. Uvolnila jsem se, i když nám to s Elien nezabránilo, abychom poté opět začaly probírat spoustu zajímavých temat typu Johnny's, lolci na druhou, fantasáci, otaku, všechno jedna havěť...
A pak přišel zlatý hřeb večera v podání parodie první poloviny Společenstva prstenu jménem "Do Roklinky a nikdy zpátky", kterou spáchala parta poťouchlých polských spoluobčanů a neváhala se o ni podělit. Pokud na toto dílko někdy narazíte, podívejte se. Chvílemi připomíná Pár Pařmenů, ale... Sam, to je hustej týpek.
Mimochodem, už víte, kolik elfů je třeba na rozsvícení žárovky?
Další úžasná část přišla poté, když jsme se spolu s Calwë, Čendou a pár dalšími přesunili nahoru, začali hrát a zpívat. Nejen, že jsem si zatančila, ale dokonce i zazpívala. A zazpívala tak, že mě lidi dokonce i slyšeli!!! A užila jsem si to, jen ten Soudný den mě mrzí, tam jsem to nějak potento... a zrovna jsem zpívala skoro sólo. :P Nj... do takových situací jsem se holt narodila.
Spát se moc nedalo, jistí inteligenti, kteří si byli více než vědomi, že mají k dispozici celou velkou školu, se totiž rozhodli, že budou hrát a zpívat zrovna před spací místností, takže se spát prostě nedalo. Ráno jsem se pak probudila brzo, protože jsem nemohla dýchat v tak těžkém vzduchu, když nebylo otevřené okno. Kupodivu mne nebolela hlava, ale celý dnešek jsem byla trochu... mimo, no. S Elien jsme si zašly do Japashopu, přičemž já dostala depku z toho, že nekoupím Máje pocky, které neměli, a Elien zase z toho, že nemohla svému bratrovi koupit crackery, které pro změnu neměli. Tak jsme se tedy vydepkované rozloučily, když jsme dorazily metrem na Florenc. Elien odjela do Brna. Slíbila mi, že napíše, jak dorazila, a nenapsala, potvora. Já odjela k tátovi domů. Od té doby tu sedím a při spoustě jiných zajímavých činností ještě píšu tyhle příspěvky.

...a tak žili šťastně až do smrti. A jestli ještě neumřeli, tak tam žijí dodnes...

Čti dále...